Mandragora officinarum neboli Mandragora lékařská, se již od dávných věků považuje za kořen, který má magické vlastnosti a oplývá zvláštním druhem energie.
V antickém Řecku byla dokonce zasvěcena Afrodité, jež byla bohyní lásky. Lidé věřili tomu, že má mandragora tak silné afrodiziakální účinky, že musí být nadpozemské. Tehdejší ženy nosily sušený kořen mandragory jako talisman na krku. Byl totiž považován za lék, který pomůže s neplodností.
V období středověku lidé uvěřili, že jim mandragora pomůže od chudoby, zároveň je měla chránit před nemocemi a duchy.
Léčivé schopnosti mandragory nejsou zpochybňovány ani dnes, právě naopak.
- Zahuštěná šťáva z kořenů pomáhá s léčbou spálenin, otoků, jizev, pohmožděniny a bolestí svalů. Zklidňuje a potlačuje nevolnosti, které se u Vás vyskytují ve spojení s cestováním.
Bohužel, stejně jako spousta jiných rostlin, má i mandragora své plusy, ale také mínusy. Obsahuje totiž alkaloidy, které jsou velmi jedovaté, mohou vyvolat chrapot, rozšířit zornice a zvýšit (zrychlit) tepovou frekvenci. To je také důvod, proč je tato starodávná rostlina (bylinka) zařazena do skupiny rostlin, které mají narkotické a halucinogenní účinky.
Pěstování mandragory
Vyskytuje se hlavně ve Středomoří, zejména na území jižní Itálie a Řecka. Pokud by se Vám chtělo, můžete si jí klidně vypěstovat i doma, postačí Vám k tomu jen dostatečně velký květináč a stabilní místo, kde bude stín. Pokud o ní budete dobře pečovat, pokvete od března do dubna.
- V létě by se měla mandragora zalévat ráno nebo večer.
- V zimě zalévejte přiměřeně, ne příliš často, aby nebyla přelitá.
- Nikdy nesmí být na úplném mrazu.
Zanechte odpověď