Mít strach není ostuda. Jedna ze základních biologických emocí nás chrání a minimalizuje potenciální rizika. Díky strachu můžeme vyvarovat hrozícímu nebezpečí a uchovat si fyzické i duševní zdraví. Problém nastává v momentě, kdy zdravý strach přeroste v úzkostnou poruchu: neopodstatněné stavy nadměrného strachu. Úzkost nás nechrání, naopak nás velmi omezuje a výrazně snižuje celkový životní komfort. Návaly strachu, tzv. panické ataky, mohou být ochromující a krajně nepříjemné. Naštěstí je lze zcela eliminovat nebo alespoň do značné míry potlačit.
1. Naučte se oddělit od špatných myšlenek
Příčinou úzkostné poruchy není situace, která způsobuje vznik trýznivých myšlenek, ale automatické myšlenkové toky. Přijměte proto fakt, že nejste takoví (slabí, neschopní…), jak si v danou chvíli myslíte. Snažte se své toxické myšlení oddělit protipodnětem, například změnou prostředí, poslechem hlasité hudby nebo pohybem. Od pravidelných večerních úzkostí vám možná pomohou audioknihy.
2. Trénujte dechové techniky
Odpověď na otázku, jak se zbavit úzkosti, by mohla znít „rozdýchejte to“. Budete-li na úzkost pohlížet jako na stresovou situaci vyvolanou zkracováním dechu a následným zvýšením koncentrace kyslíku v krvi, máte na půl vyhráno. Provádějte dechová cvičení, která jsou jednoduchá, a přitom velmi efektivní. Když po každém výdechu zadržíte na deset vteřin dech, panická ataka zakrátko ustoupí.
3. Starejte se o své tělo i duši
Odborníci jsou v tomto směru za jedno. Tvrdí, že to, co pomáhá na úzkost, je především vyvážená životospráva. Tedy kombinace zdravé stravy a kvalitně stráveného volného času, jehož nedílnou součástí by měly být dostatek spánku, pohybu i relaxace. Rozhodně se úzkosti nepokoušejte zbavit pomocí alkoholu, marihuany nebo jiných psychoaktivních látek. Takto kontraproduktivní řešení vaše potíže naopak prohloubí – dočasnou úlevu vystřídají ještě intenzivnější a déle trvající úzkosti.
4. Psychoterapie pod dohledem odborníka
Léčba pod taktovkou zkušených odborníků přináší ovoce poměrně brzy. Zpracováním příčin úzkosti se zabývá kognitivně-behaviorální terapie, po níž následuje další fáze – kognitivní relaxace (soubor osvědčených relaxačních technik). K léčbě formou farmak se přistupuje až v krajním případě, kdy jedinec trpí těžkými úzkostlivými stavy, kterých se nedokáže zbavit jiným způsobem.
Zanechte odpověď