Nelákalo vás někdy hodit za hlavu všechny starosti a shon spojený s Vánoci a vrátit se aspoň na chvíli do dob našich babiček a prababiček? Užít si advent a samotné Vánoce tak nějak čistě a nekomerčně? Není vám někdy líto, že se z Vánoc už skoro úplně vytratily původní tradice a smysl a že ta pravá atmosféra na nás často dýchne už jen z obrázků Josefa Lady?
Ačkoli i my, silně ateistický národ, víme, že se jedná hlavně o křesťanský svátek, není to tak úplně pravda. Vánoce byly svátkem i pohanským a obecně se v tomto období kromě křesťanské roviny slavil například zimní slunovrat a to, že se opět začínají prodlužovat dny.
Vánoce na našem území vypadaly v mnoha ohledech jinak, než jak se známe my, i když spoustu tradic dodržují někteří dodnes.
Stolování
Vánoční hodování bylo dříve bohatší na počet chodů, protože hojnost na štědrovečerním stole předznamenávala hojnost v celém příštím roce. Vaření většinou začínalo už ráno, kdy hospodyně napekla chleba a vánočky, a pak pokračovala v přípravě všech chodů. Lidé se na Štědrý den postili, aby viděli „zlaté prasátko“. Jakmile se na nebi objevila první hvězda, rodina se sesedla ke svátečně prostřenému stolu a večeři začínali modlitbou. U stolu bylo prostřeno o jedno místo více pro náhodného hosta. Sváteční stůl byl zdoben větvičkami natrhanými na svatou Barboru, které do Vánoc vykvetly – pravé „barborky“ jsou větvičky třešňové. Pod talíř se dávala šupina pro štěstí a bohatství v příštím roce. Jak si připravit tradiční vánoční cukroví, tedy vanilkové rohlíčky, si můžete přečíst zde.
Štědrovečerní menu
Konkrétní pokrmy se často lišily kraj od kraje, ale společným jmenovatelem byla sladká jídla a jídla z luštěnin. 
Nejznámější byl a stále je černý kuba, připravovaný z krupek, hub, cibule, česneku, másla, soli a kmínu. Nejstarší dochovaný recept na rybu v Čechách je kapr načerno, připravovaný na ovoci a ořeších, zalitý omáčkou z povidel a perníku. Na štědrovečerním stole se často objevoval i krkonošský hubník, mnoho buchet, krupičná kaše, hrách či hrachová polévka, čočka apod. Hrách se často nabíral do misek pro každého stolovníka v pořadí určeném stářím a důležitostí v rodině. Tento hrách dostávala dokonce i domácí zvířata. Samozřejmě nechyběla pravá česká vánočka. Kosti se odkládaly do jednoho talíře a poté se zakopaly ke kořenům ovocného stromu na zahradě .
Tradice
Některé tradiční vánoční zvyky se praktikují dodnes, jiné pomalu upadají v zapomnění. Všichni nejspíš známe krájení jablka, kdy se s napětím očekávalo, zda z rozkrojeného jablíčka vykoukne hvězda (štěstí) nebo křížek (trápení či smrt).
Jiný zvyk radil rozkrájet jablko na dílky odpovídající počtu stolovníků. Každý pak svůj kousek snědl, aby uměl najít cestu zpět domů, pokud by v příštím roce zabloudil.
Dalším krásným zvykem bylo pouštění lodiček, kdy se do nádoby s vodou vypustily lodičky ze skořápek vlašských ořechů se zapálenou svíčkou. Všichni s napětím sledovali, zda lodičky zůstanou pohromadě nebo se některá oddělí a vydá svou vlastní cestou, což předznamenávalo osudy jednotlivých členů rodiny v příštím roce.
Lití olova taky známe dodnes, možná trochu s přispěním vtipné scény z filmu Pelíšky. Tradice spočívala v nalití kousku rozžhaveného olova do studené vody. Z útvarů, které prudkým zchlazením z olova vznikly se odhadovaly různé věci – budoucnost, podoba ženicha apod.
Házení střevícem prováděly všechny vdavekchtivé dívky. Hodily za sebe střevíc a pokud jeho špička směřovala po dopadu ke dveřím znamenalo to, že se dívka příští rok vdá.
Stromeček
Vánoční stromeček se zdobíval sušeným ovocem, oříšky, šiškami, perníčky a svíčkami. Dárky bývaly skromné převážně šlo potřebné a praktické věci. Celá rodina se u stromku sešla a zpívaly se koledy. Vrcholem Štědrého večera byla půlnoční mše, na té se zpravidla sešla celá vesnice.
Vánoční náladu vám pomohou vytvořit i tyto citáty o Vánocích.
Zanechte odpověď