Tato bakterie, jež přežívá a množí se ve vodě, patří do rodu patogenních gramnegativních bakterií. Poprvé o sobě dala oficiálně vědět v červenci roku 1976, kdy se konal sraz (kongres) vysloužilých legionářů ve Filadelfii (Philadelphie – USA). Tehdy se nákaza rozšířila klimatizací, následkem čehož došlo k vdechnutí kapek aerosolu. Nakazilo se přes 200 lidí a víc jak 30 jich zemřelo. Mnozí se domnívali, že by mohlo jít o zápal plic, neboť právě plíce jsou po vdechnutí napadeny. Po této události byla tato doposud neznámá bakterie pojmenována legionella.
Pro její přežití jsou známé určité podmínky. Dobře jí dělá voda o teplotě 20 – 45°C. Při nižších teplotách snadno přežívá, ale nemůže se rozmnožovat, naopak při vyšších teplotách vody zahyne.
Prevencí proti tomu, aby se nám legionella uhnízdila v potrubí, je dostatečná cirkulace vody v trubkách. Je dobré a víc než nutné, od sebe izolovat studenou a teplou vodu. Není na škodu provést čas od času termální desinfekci, což je zvýšení teploty vody v oběhu, aby se bakterie v potrubí zničila, což s ohledem na neustálý provoz není možno provádět moc často, spíš skoro vůbec.
Zatím jediná osvědčená a zatím vždy spolehlivá metoda, kterou lze použít, je chemická desinfekce pomocí chlordioxidu (oxid chloričitý je sloučenina kyslíku s chlórem. Jedná se o jedovatý plyn, jenž silně zapáchá chlórem. Používá se v roztocích. Často se jím nahrazuje chlór, neboť není tolik toxický a zdraví škodlivý, při úpravě pitné vody. Stejně jako chlór likviduje viry, řasy, kvasinky, plísně a usmrcené bakterie).
Projevy onemocnění legionellou
- Symptomy připomínají zápal plic, dostavuje se horečka, bolest hlavy a suchý kašel.
- Občas se může přidat bolest břicha, průjmy, zmatenost a nedostatečná činnost ledvin.
Zanechte odpověď