Velikonoční svátky slaví snad každý, období, které jim předchází, se říká Svaté, Pašijové či Velké. Charakteristické je řadou rituálů a zvyků, jež mají svůj styl i půvab. Vůbec není důležité, jestli slavíte zmrtvýchvstání Ježíše nebo zda oslavujete příchod jara, či jen máte rádi velikonoce, svátky si prostě může užít každý z nás.
Květná neděle
Byl to den, kdy Ježíš přijel do Jeruzaléma a místní obyvatelstvo ho přivítalo palmovými listy, které dnes nahrazují kočičky. Ještě i dnes si věřící berou s sebou do kostela větvičky kočiček, aby jim je kněz během bohoslužby posvětil, a poté si je dají na celé svátky do vázy. V tento den také mladé dívky obcházely celou vesnici, aby se rozloučily s končící zimou a přivítaly nadcházející jaro, k tomu nosily jako symbol ozdobený stromeček.
Modré pondělí
Charakteristické pro tento den je zdobení kostelů pomocí fialového či modrého plátna, navíc podle tradice to byl den, kdy se nesměla vykonávat žádná práce. Takže v tento den, žádná práce a odpočívat!
Šedivé úterý
Nastává čas velkého úklidu a likvidace všech pavučin. Tento den bývá často považován za počátek jarního klidu, takže si namažte svaly a pusťte se do úklidu celého Vašeho obydlí.
Škaredá středa
Dalším názvem je středa Sazometná nebo Černá, je to den, kdy byl Ježíš zrazen Jidášem. Pověra tvrdí, že v tuto středu před velikonocemi by se nikdo neměl mračit, jinak se ho tato špatná nálada bude držet každou středu v roce.
Zelený čtvrtek
Za času našich předků bylo zvykem, že hned, jak se ráno probudili, vyběhli ven, aby se mohli pomocí rosy nebo vody v potoce omýt, což je mělo ochránit před nemocemi. Říká se také, že smetí, které na Zelený čtvrtek vymetete z domu, odneste na křižovatku cest a nechte je tam. V tento den také utichaly zvony a symbolicky odlétaly do Říma.
Velký pátek
Byl to den, kdy došlo k ukřižování Ježíše, je to proto den smutku a přísného půstu. Na Velký pátek se nesmělo hýbat zemí, tudíž bylo zakázáno pracovat na poli a prát prádlo. V tento den se čekalo na zázraky. Říká se, že se otevře země a vydá své bohatství, takže každý má možnost najít nějaký poklad.
Bílá sobota
První, co bylo pro tento den nejdůležitější, byl úklid a vybílení stavení, což se muselo provádět novým koštětem a to ještě předtím, než vůbec vyšlo slunce. V sobotu se pečou mazance, beránci a ještě také chléb. Ženy se starají o malování vajíček, muži zase pletou pomlázky.
Velká noc
Neděle je od pradávna dnem, kdy se začnou jíst jídla, která jsou pro velikonoce tradiční, tzn. mazance, vejce, chléb a beránci. K jídlu se schází celá rodina a všichni společně hodují a pijí víno.
Velikonoční pondělí
V dřívějších dobách se mu také říkalo Červené pondělí, koledníci vyšli hned z rána i s pomlázkami a pustili se do šlehání děvčat. Odměnou jim za to byla malovaná vajíčka a různé cukroví. Podle pověsti prý každá dívka, kterou koledník vyšlehá pomlázkou, omládne a po celý tento rok neuschne.
Od letošního roku byl Velký pátek znovu zařazen mezi státní svátky, což není nic nového, protože do padesátých let minulého století tím svátkem už byl.
Zanechte odpověď