Nový občanský zákoník vymezuje náhradu za bezplatně poskytované práce při odškodnění újmy na zdraví. Tušíte, co to vlastně znamená a kdy můžete takovou náhradu požadovat?
Stanovení náhrady
V občanském zákoníku je náhrada za bezplatně poskytované práce stanovena tak, že pokud koná poškozený bezplatně práce pro jiného v domácnosti nebo závodu, tak škůdce nahradí této jiné osobě finanční kompenzací to, o co přišla. Odškodnění se tak v takovéto situaci zajišťuje pro takzvanou sekundární oběť. Tou je myšlen poškozený, který přímo újmu na zdraví neutrpěl a jeho náhrada je odvozená.
Mnohem lépe lze celou problematiku pochopit na příkladu. Představte si situaci, kdy poškozený dopravní nehodou již nadále nemůže zdarma vypomáhat v rodinném podniku. Jeho zdravotní stav to totiž již následkem dopravní nehody neumožňuje.
Druhým příkladem může být situace, kdy poškozený dopravní nehodou již nadále nemůže bezplatně vypomáhat v domově důchodců. Obě situace mají jedno společné – poškozený zde bezplatně poskytoval produktivní výkon ve prospěch sekundárního poškozeného.
Jaká je výše kompenzace
Právo na náhradu za bezplatně poskytované práce vzniká okamžikem skutečného ukončení práce poškozeným. Ke správnému výpočtu výše kompenzace se přitom využívá tržní hodnota za bezplatně poskytované práce. U každého případu je však konečná výše kompenzace individuální. Primárně se pro poskytnutí náhrady přitom využívá peněžitého důchodu.
Více informací o různých typech odškodnění se dozvíte na www.odskodneninehody.cz.
Zanechte odpověď