Někdo možná viděl v mládí pár pár kung-fu klasik, kde mladý hrdina tajně pozoroval staršího bratra za keřem a učil se kopy a údery. Ačkoliv to vypadá poměrně logicky, protože člověk i zvířata se učí napodobováním, tak tady to bohužel neplatí. Proč? Protože člověk na sobě špatně poznává chyby které dělá. Pokud budete několik let dělat bojové sporty, či bojová umění, pravděpodobně se dostanete do bodu, kdy budete schopni se učit třeba z Youtube poměrně dobře, ale stejně jako dům potřebuje základy, magnet potřebuje druhý magnet a každý super zločinec svého arcipadoucha, i vy potřebujete na začátku trenéra.
I když možná to každý z nás už zažil. Koupili jsme si na půdu obrovský boxovací pytel a viděli se jako mladší verze Mike Tysona. Trávili jsme na půdě každé odpoledne a z našich pěstí se staly železné pěsti. Pak jsme přišli na trénink a najednou to nefungovalo. Byli jsme sice rychlejší, měli poměrně výdrž a docela i ránu, ale protivník se najednou hýbal a nechtěl od nás dostat.
Nebo jsme přišli na trénink grapplingu/zápasu kde jsme si předtím s kamarádem nacvičili pár chvatů, které jakžtakž fungovaly. Najednou se před nás postavil silnější a větší soupeř a nešlo nic. Proč? Tady nám chybělo pár centimetrů, tady jsme si zapomněli nohou přešlápnout atd. Jenže na mladšího bráchu to fungovalo! A ono to tak většinou je. I špatně provedené chvaty, se dají dotáhnout silou na slabším soupeři, který není zvyklý, ale pokud narazíte na profíka nebo na někoho, kdo má už něco odkopáno či odzápaseno, máte problém. Vše musí být daleko preciznější a přesnější. Tak zahoďte svoje ego, vypněte Youtube (i když jako hudební podkres si ho klidně nechte) a najděte si na internetu adresu boxového či grapplingového klubu. Obrňte se trpělivostí, protože i když všechny cesty vedou do Říma, tak některé mají okliky a zapište se na oficiální tréninky aspoň na pár let a pak, pak si klidně cvičte doma, už totiž budete moci.
Zanechte odpověď