Velikonoce jsou svátky jara a také nejvýznamnější křesťanský svátek. Svůj původ mají s největší pravděpodobností v pohanských tradicích a oslavách jara, které se mísily s náboženským významem Velikonoc.
Pohyblivý svátek
Velikonoce jsou tzv. pohyblivým svátkem, což znamená, že nemají pevné datum, ale každý rok jsou někdy jindy. Jsou vždy první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Křesťanský význam
Křesťané na Velikonoce oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Tyto svátky jsou vyvrcholením čtyřicetidenního postního období. Oslavy probíhají formou bohoslužeb. Původně však v tomto období slavili Židé tzv. Pesach k uctění Boží pomoci při vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví.
Pašijový týden
Celý týden před Velikonocemi má svůj křesťanský význam a připomíná utrpení Ježíše Krista. Každý den tohoto týdne má své pojmenování a ne všechna jsou úplně známá. Týden začíná Modrým pondělím, následuje Šedivé úterý (někdy také Žluté), Škaredá středa (v tento den zradil Jidáš Ježíše), Zelený čtvrtek, Velký pátek (den smutku, Ježíš byl ukřižován), Bílá sobota (Ježíš byl ukládán do hrobu), Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání) a konečně Velikonoční (Červené) pondělí.
Svátky jara
Odpradávna znamenaly Velikonoce také oslavu příchozího jara, probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Dnes nám smysl těchto oslav možná poněkud uniká, ale tehdy dávno bylo po dlouhé zimě plné tmy a hladu opravdu co slavit.
Velikonoční symboly
Beránek – v židovské tradici označoval Boží stádo, které vede Hospodin.V křesťanství je beránek také jedním ze symbolů Ježíše Krista.
Vajíčko – symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. Vejce je také symbolem plodnosti, života a vzkříšení.
Kočičky – symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista.
Pomlázka – slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomlazovat a šlehání dívek má symbolizovat předání svěžesti mladých jarních prutů.
Řehtačka – Řehtačky, klapačky, mlýnky a různé další doma vyrobené nástroje (především dřevěné) vydávající rámus svolávaly k bohoslužbám od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).
Zajíček – symbol zajíce je převzatý z Německa a má symbolizovat zvíře, které přináší velikonoční vajíčka.
Tradice
Velikonoce se pojí s řadou tradic, z nichž některé jsou již dávno zapomenuté a jiné se uchovaly dodnes. Už během týdne před Velikonocemi můžeme dodržovat určité tradice, jako uklízení na Šedivé úterý nebo pálení kočiček na Škaredou středu. Na Zelený čtvrtek bychom měli jíst pouze zelené pokrmy a na Velký pátek se drží přísný půst. O víkendu se pečou beránci, mazance a jidáše.
Na Velikonoční pondělí muži podle tradice šlehají ženy, pomocí pomlázek a tatarů aby neuschly. Ty je mohou na oplátku polévat vodou. Dívky obvykle chlapce obdarovávají zdobenými vajíčky, i když v dnešní době začínají být tradiční spíše sladkosti, sklenička alkoholu či peníze.
Zanechte odpověď