Vodu a vítr používá lidstvo k získávání energie po staletí, výstavba vodních a větrných elektráren se ale naplno rozběhla až v druhé polovině 20. století. Který z těchto zdrojů elektřiny je výhodnější? A který najde větší uplatnění v chytré domácnosti?
Vodní elektrárny
Využití energie proudu vody znali už ve starém Římě a vodní mlýny pak prostupovaly dějinami lidstva po celém světě. U nás si jejich využití spojujeme hlavně s výrobou mouky, používají se ale i pro zpracování textilu, papíru nebo kovových výrobků.
S roztáčením vodní turbíny za účelem získání mechanické energie a následnou přeměnou na energii elektrickou se u nás začalo na přelomu 19. a 20. století. V České republice jsou dnes vodní elektrárny nejčastějším způsobem výroby elektrické energie využívajícím obnovitelné zdroje. Největší vodní elektrárny stojí na našich nejmohutnějších tocích – Labi, Dyji nebo na takzvané Vltavské kaskádě.
V současné době u nás najdeme také čtyři přečerpávací vodní elektrárny, které využívají dvě nádrže s různou nadmořskou výškou hladiny k výrobě potenciální energie. Nejnovější a pravděpodobně nejznámější česká přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996.
Malá domácí vodní elektrárna
Za malé vodní elektrárny jsou označovány takové, které mají instalovaný výkon do 10 MW, v domácích podmínkách se ale běžně využívají ty s výkonem do 35 kW. Celosvětově vyrobí domácí vodní elektrárny kolem 85 gigawatt elektřiny, z toho nejvíce v Číně, Japonsku a Velké Británii.
U nás nejsou malé vodní elektrárny zcela výhodnou investicí pro každého. K jejich provozu je potřeba licence pro podnikání v energetice a samotné zřízení elektrárny není úplně levnou záležitostí. Pořizovací cena se může pohybovat ve statisícových až milionových částkách, výstavbu a rekonstrukce malých vodních elektráren však dotacemi v rámci programu Obnovitelné zdroje podporuje stát.
Větrné elektrárny
Také větrnou energii využívá lidstvo od pradávna. První větrné mlýny vznikly v Persii na počátku letopočtu. Dlouhá staletí byly využívány hlavně k mletí obilí nebo k čerpání vody. Jako alternativní zdroj energie pro výrobu elektřiny poprvé použil větrný mlýn až skotský profesor James Blyth v roce 1887. Na první velké zakázky si ale vynálezce musel ještě pár let počkat, protože město Marykirk jeho nabídku na osvětlení města odmítlo s tím, že se zcela jistě jedná o „dílo ďáblovo“.
Dnes jsou větrné elektrárny zcela běžné v západní Evropě. Dánsko v lednu 2014 získalo přes 60 % veškeré spotřebované elektřiny právě z větru. A hojně se využívá také v dalších skandinávských zemích nebo v Německu.
U nás se však větrným elektrárnám zatím tolik nedaří. Na vině jsou především ne zrovna ideální větrné podmínky.
Domácí větrná elektrárna
Malé větrné elektrárny mají instalovaný výkon maximálně 60 kW a průměr vrtule do 16 metrů. Pro napájení baterií nebo spotřebičů se používají elektrárny s kapacitou do 2,5 kW, zařízení s maximální kapacitou 10 kW jsou použitelné také na ohřev vody a vytápění domů. Cena domácí větrné elektrárny s výkonem 1 kW se pohybuje kolem 20 tisíc korun a více.
Abyste mohli malým zařízením napájet lednici s roční spotřebou 200 kWh, je zapotřebí průměrné roční rychlosti větru alespoň 5 m/s – tedy aspoň trvale mírného větru, který hýbe větvičkami na stromech.
Na rozdíl od těch vodních mohou být malé větrné elektrárny mobilní. Dají se tak například namontovat na střechu karavanu nebo palubu plachetnice a sloužit jako zdroj elektřiny během dovolené.
Description:
Voda je nejpoužívanějším obnovitelným zdrojem energie v ČR, větrné elektrárny u nás však zaostávají. Jak si v obou případech stojí malá domácí zařízení?
Zanechte odpověď